Český misionář v Zimbabwe: Protlouci se životem je daleko složitější než před pandemií
5. června 2020 Zprávy ze Zimbabwe

Český misionář v Zimbabwe: Protlouci se životem je daleko složitější než před pandemií

Podařilo se nám zkontaktovat s P. Karlem Mecem, oblátem, který z táborských Klokot odešel na misie do Zimbabwe. Působí tam na jihu země v provincii Masvango, která sousedí s provincií Kwekwe. Spolu s dalšími obláty nabízí místním obyvatelům nejen duchovní služby, ale díky darům od jejich podporovatelů se je snaží v případě nouze podpořit i materiálně, potravinovou pomocí.  V krátké zprávě nám nastínil, jaká je aktuální situace v Zimbabwe. Ačkoliv se tato zpráva nevztahuje přímo k dětskému domovu v Kwekwe, věříme, že by Vás mohla zaujmout.

Od 30. března je v Zimbabwe vyhlášen lockdown, což teoreticky znamená zákaz veřejného života, cestování, setkávání atp. Ze začátku to znamenalo i přísný zákaz vycházení, který byl policií a armádou vymáhán obušky a biči. Ovšem postupně byla tato omezení uvolněna do podoby, že život vypadá na první pohled skoro jako normálně. Skoro. Stále ještě není možno cestovat mezi provinciemi bez policejního povolení. Školy i kostely zatím zůstávají zavřené, není možno pořádat jakékoliv akce se shromážděním lidí. Obchody, továrny a služby jsou povětšinou již v provozu. Jde však jen o formální sektory hospodářství. Provozovat neformální hospodářství (pouliční prodej, námezdní práce, neoficiální osobní doprava apod.) je nadále zakázáno. Problém je zejména v tom, že drtivá většina lidí se tu živí právě prací v neformálním hospodářství. Žijí, jak se říká, z ruky do úst a nemají žádné větší finanční rezervy. Za současného stavu nemají šanci si vydělávat, a tak ani nemají z čeho žít. „Protlouci se životem“ je teď ještě daleko složitější než před pandemií. Mnoho lidí je teď závislých na potravinové pomoci. My obláti pomáháme se zajištěním základních potravin pro chudé v našich farnostech i díky finančním darům z Česka.

Přitom je ale dost veliký rozdíl mezi městem a venkovem. Doteď jsem popisoval situaci, která panuje ve městech. Na venkově jde život dál svým líným tempem. Koronavirová omezení tam mají jen minimální účinnost. Navíc je problém i v informovanosti. Mnoho lidí, zejména na venkově, si žádné nebezpečí nákazy nepřipouští.

V Zimbabwe bylo dosud (4. června) potvrzeno něco přes 200 případů nákazy nemocí covid-19 a čtyři úmrtí. Mnoho nových případů se v posledních týdnech vyskytlo v karanténních centrech, kam jsou umísťováni lidé vracející se ze zahraničí, lidé s podezřením na koronavirus a kontakty potvrzených případů. Podmínky jsou tam prý děsivé, podobné vězení, navíc ještě hlad, kvůli čemuž někteří zadržení z center utíkají a nemoc šíří.

A tak je pandemie koronaviru další ranou, která doléhá na Zimbabwe těžce zkoušené politickým a hospodářským rozkladem, inflací, suchem, hladem a nemocemi. Bohu díky tu máme aspoň klid od zbraní. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale Zimbabwané jsou natolik zvyklí trpět, že i tuhle virovou ránu prostě trpělivě přijímají. Neumím si představit, že by je dokázala odnaučit smát se, zpívat a tančit. Alespoň zatím ne.

Karel Mec OMI
Misionář oblát v Zimbabwe

Radka Fraňková

koordinátorka spolupráce s Charitami; koordinátorka projektu Darovaný domov
Tel.: 731 680 448 E-mail: ~8quRW-jWgxy.Z4WH_prT02938Es-Z29g